Tereza Kabůrková (*1980) je absolventkou ateliéru Pavla Baňky na UJEP v Ústí nad Labem. Její práce mají svou povahou blíže k malbě přelomu 19. a 20. století než k současnému chápání fotografie. Část roku tráví na Šumavě, kde si volné chvíle krátí téměř jako nedělní malířka tvorbou, vážností a zaujetím však připomíná její počínání modernistický boj o autonomii umění. Tereza občas maluje, někdy kreslí, ale v poslední době fotí hlavně prosté náměty: židle, stoly, okna. Kabůrková je výtečná printerka a zvětšuje pro mnohé české umělce – fotografy, své fotografie ovšem ráda nechává jen tak ledabyle ošuntělé. Vlastní orientaci a styl, který stále rozvíjí, si stanovila již svou závěrečnou bakalářskou prací Krajinářství. Její práce se objevily na skupinových výstavách v Čechách, na Slovensku, Rusku a Velké Británii. Uspořádala již také několik samostatných výstav v Čechách a v Polsku.